Den 7., Ne 18.7.2004

Kolem jedenácté hodiny (dvanácté zdejšího času) vyrážíme dál na sever. Už tu nejsou všude krávy, jako ve Švédsku, ale zas tu jsou všude sobi. Od jedné pumpy jsme museli vyhnat celé stádo, abychom mohli natankovat. Mimochodem, pumpy s obsluhou tu asi neznají, i bankovky se cpou automatu. A je to první země co znám, kde domluvit se se strojem bylo těžší než domluvit se s člověkem.
Kolem čtvrté obědváme u jezera Inarijärvi. Pak ještě pozorujeme dalekohledem protější břeh a nakonec po krátkém váhání lezeme do úžasně čisté, ale neméně úžasně studené vody. Takže nakonec odpočívadlo opouštíme zhruba po dvou hodinách. Po osmé hodině přejíždíme hranice Norska a asi po 50km zastavujeme na noc. Filipovo večerní pozorování v přírodě: medvědy nevidno, vlky vidno.