Den 14., Ne 25.7.2004

V sedm prší, v devět už ne a ve dvanáct vstáváme. Kolem silnice opět všude jen stromy, skály a voda. Potoky tu netvoří tolik vodopády, častěji klouzají dolů po odkryté vrstvě. Projíždíme sérií tunelů a v prvním, čtyřkilometrovém, si užíváme dosud nejdelší tmu v Norsku. Sérii přerušujeme odbočkou na NP Rago. Cesta k němu vede pěkným údolím, ale před branami parku začíná pršet, takže nakonec obracíme zpátky.
V 15:52 se vracíme z polárních oblastí zase do normálních zeměpisných šířek.
Polévka ve tři čtvrtě na pět se dá těžko ještě označit za snídani, krom toho na mě nezbyla voda, takže jsem až na trochu suchých ovesných vloček celý den o hladu. Báječná dovolená.
Ve 20:30 jsme oficiálně opustili severní Norsko. Ze sezení v autě mě bolí nohy, zadek, bok, záda a pod hrudní kostí. Príma prázdniny.
K večeři mám polívku, co na ni nevyšla voda. Ostatní mají vepřové, párek, lečo a těstoviny.


Do dáli svítící pleš
Světlo a stín
Paramount Pictures


Zpátky