Den 20., So 31.7.2004

Vstáváme už v osm a rychle prcháme před udivenými pohledy lidí z okolostojících domů a před příšerně pálícím slunkem. Navštěvujeme Aalborg - továrny a ošklivé činžáky. Tedy zkraje. Centrum už vypadá o něco lépe, ikdyž i ono působí dost zanedbaně. Největší zdejší atrakci, park Tivoli, jsme si dovolit nemohli. Milé překvapení nás však čekalo v přístavu: kotví tam přes osmdesát plachetnic, čtvrtina z nich opravdu velkých, i čtyřstěžník jsem zahlédl. Od jednoho člověka se dozvídám, že jde o závod, který startoval v Antverpách. V pondělí prý vyplouvají do Stavangeru. Procházíme přístav, žádná z lodí není vysloveně závodní, jde tu spíš o zážitek. Na jednom dvojstěžníku bez kajuty se válí dvacet mladých lidí s batohy a spacáky, jedna krásně vyřezávaná ruská loď má dokonce na palubě nechaných několik kanónů.
Ve 12:34 jsme zdolali nejvyšší vrchol Dánska, 173m vysoký Yding Skovhøj, o 23 minut později i Ejer Bavnehøj (171m). Použivše ještě nejvýše položené toalety v Dánsku vyrážíme dál.
V protisměru jsme viděli havárii a teď už asi 30km jedeme kolem kolony stojících aut. Chudáci.
50km...
A teď stojíme v koloně i my.
Deutschland Deutschland über alles, um fünfzehn neunzehn ist das klar.
V Hamburku půl hodiny hledáme místo k zaparkování, nakonec parkujeme před věznicí. Ve městě je k vidění vodotrysk, dva cihlové kostely a jeden cyklistický závod.
Kolem půl deváté míjíme Berlín a míříme na Drážďany.